Okolí

loga dobri 

„DOBŘÍ(Š) V POZNÁNÍ aneb interaktivní poznání historie, kultury a přírody v Dobříši“

CZ.1.07/3.1.00/37.0155

V období od 1. 9. 2012 do 31. 10. 2013 probíhá realizace jedinečného projektu „Dobří(š) v poznání“ mapující historii, kulturu a životní prostředí na území města Dobříše. Projekt je založen na kombinaci okamžitého praktického vzdělávání a následného dlouhodobého vzdělávání široké veřejnosti (včetně návštěvníků) o místním prostředí.

Projekt je financován z  Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost z ESF a státního rozpočtu ČR. Celkové výdaje projektu činí 2 877 793,99 Kč, z toho 85 % je hrazeno ze strukturálních fondů a 15 % ze státního rozpočtu.

První aktivitou projektu byla úprava prostoru nedaleko centra města, kde dříve bývala Prokopova zahrada, na veřejnou naučnou zahradu. Bylo zde vytvořeno místo pro vzdělávání i setkávání a zasazeny i méně známé druhy dřevin a stromů, doplněné o tabulky s informacemi o nich i o zvířecích obyvatelích zahrady. Další aktivitou bylo vytvoření naučné stezky, která propojuje nejvýznamnější kulturně-historická místa na Dobříši a má pomocí informačních tabulí vzdělávat místní i návštěvníky.

Stezka má tři okruhy (Malý městský okruh, Velký městský okruh, Lesní stezka). Poslední zastavení Lesní stezky vás pozve do Staré Huti, kde můžete volně navázat na Naučnou stezku Karla Čapka. Více informací na www.mestodobris.cz v sekci Rozvojové projekt a ocenění – Dobří(š) v poznání.   

 

Památky kolem Středního toku Vltavy - stránky projektu Památky kolem středního toku Vltavy aneb vraťme život našim památkám, jehož cílem bylo zmapování kulturních památek a ostatních významných kulturně-historických prvků na celém území v působnosti místních akčních skupin Brdy-Vltava a Sedlčansko, s následným vypracováním studií obnovy pro dvě památky. MAS Brdy-Vltava a MAS Sedlčansko mají společné hranice vymezené řekou Vltavou.

Od Brd k Vltavě - stránky nabízejí přehled služeb v regionu – ubytování, stravování, wellness apod., atraktivit a tipů na výlety. V kalendáři najdete zajímavé akce, které se v průběhu roku konají v jednotlivých obcích. Věříme, že tyto stránky přispějí k naplánování vašich výletů v regionu Od Brd k Vltavě a strávíte zde příjemný čas.  

 

Dobříš - město na Zlaté (Solné) stezce, která tudy procházela v 10. století, si později oblíbili čeští panovníci. Roku 1252 tu nechali postavit hrad Vargač a sídlil na něm královský lovčí. Okolní lesy totiž byly královskou honitbou. V roce 1630 král Ferdinand město a panství prodal Brunovi z Mansfeldu, jehož potomci vlastní dobříšský zámek dodnes. Proti zámku se nachází kostel Nejsvětější Trojice z let 1791-1797, novobarokně upravený roku 1907. Hřbitovní kostel sv. Kříže ze začátku 17. století se stal roku 1803 knížecí hrobkou. Na náměstí se dochovalo několik barokních domů (např. Kopáčkův dům) a klasicistní radnice z roku 1821. Ve městě žila početná židovská komunita, jejíž novorománská synagoga postavená v letech 1903-1904 nedaleko od náměstí je v současnosti využívána jako kulturní středisko. Židovský hřbitov ze 17. století se nachází poblíž sídliště Větrník. 49˚ 46` 52.51``N 14˚ 10` 1.93``E

ZÁMEK DOBŘÍŠ - roku 1630 král Ferdinand II. prodal město Brunovi z Mansfeldu, jehož rod začal na Dobříši vládnout pevnou rukou a od roku 1666 nechal stavět malý barokní zámek. V letech 1745-1775 byla stavba upravena podle francouzských vzorů, byla vybudována francouzská zahrada s oranžerií a anglický park. Zámek se stal centrem rozsáhlého panství, k němuž patřila kromě jiného velká část lesních porostů v Brdech. Za druhé světové války byl zámek vyvlastněn fašisty, kteří ze zámku udělali sídlo pro říšského protektora. Po válce zámek zkonfiskoval stát a v zámku zřídil tkz. Domov spisovatelů. Po roce 1990 byl zámek zrestituován a je veřejnosti přístupný stejně jako zámecká zahrada a park. Objekt je hojně využíván pro kulturní akce jako jsou výstavy, svatby, filmování. Poblíž zámku je také barokní hospodářský dvůr z poloviny 18. století.  

Nový Knín vznikl jako osada pro horníky přicházející pracovat do zdejších zlatých dolů. Později se zde dokonce razily mince. V době největšího rozkvětu okolních zlatých dolů se všechen vytěžený kov odváděl právě do Nového Knína. Těžba byla ukončena po válce s Pruskem koncem 18. stol. K pamětihodnostem patří kostel sv. Mikuláše, kašna na náměstí, radnice a dům Mincovna, kde je muzeum těžby zlata. V okolí jsou naučné stezky a štoly pojednávající o těžbě zlata. 49˚ 47` 18.72``N 14˚ 17` 35.91``E

Starý Knín, původně samostatná ves s kostelem sv. Františka Serafinského byla roku 1186 místem setkání českého knížete Bedřicha a moravského knížete Konráda Oty, kteří tu uzavřeli smlouvu o spojení Čech a Moravy, známou jakou knínský mír.

Hluboš - hlavní obživou obyvatelstva bývalo nevýnosné cvočkařství, pracovalo se také v okolních hamrech a hutích. Na návrší najdeme novorománský kostel Nejsvětější Trojice z roku 1877. Původně středověká tvrz, v současné době pozdně barokní zámek s pseudorenesanční přestavbou, v roce 1920 byl dokonce letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka - expozice ve středním traktu. Obnovený zámecký park (3 ha) s označenými stromy. 49˚ 44` 46.24``N 14˚ 1` 11.60``E

ZÁMEK HLUBOŠ - na místě středověké tvrze byl ve druhé polovině 18. století postaven barokní zámek, později znovu upravovaný pseudorenesančně. Zámek je obklopen krásným anglickým parkem s mnoha vzácnými starými stromy. V jeho držení se vystřídalo mnoho majitelů. V roce 1920 se stal letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka, který ale pro velkou vzdálenost od Prahy dal posléze přednost Lánům. V posledních letech byl zámek zrestituován a nachází se v něm expozice věnovaná našemu prvnímu prezidentovi, heraldice apod.  

Příbram - zmiňuje se poprvé roku 1216 jako statek v majetku pražských biskupů, městem se ale stala roku 1406. Arcibiskup měl ve městě svůj zámeček, jehož jádro tvoří gotická tvrz z poloviny 14. století. V okolí města byly objeveny stříbrné žíly, a proto došlo k rozvoji dolování. Roku 1579 byla Příbram povýšena na královské horní město a těžilo se tu s přestávkami a rozličným výnosem až do konce 18. století, kdy nastal obrovský rozvoj těžební činnosti. Příbram se stala sídlem Vrchního horního úřadu a Vysoké školy báňské. Roku 1875 bylo dosaženo na dole Vojtěch důlní hloubky 1000 m. Roku 1892 došlo na dole Marie k výbuchu důlních plynů, při němž zahynulo více než 300 horníků. Tato těžba byla ukončena na konci 70. let 20. století. Od poloviny 20. století se poblíž Příbrami rozvíjela těžba uranu, která přinesla městu nový rozkvět, ale také mnoha lidem vězněným v okolních táborech nucených prací velké utrpení. Centrum staré Příbrami je soustředěno kolem kostela sv. Jakuba Většího, jenž pochází z 2. poloviny 13. století, ale jehož zařízení je většinou barokní, a náměstí T. G. Masaryka. V bývalém arcibiskupském zámečku sídlí kromě galerie také Muzeum třetího odboje. Nad městem známé mariánské poutní místo Svatá Hora, spojené s Příbramí krytým schodištěm. 49˚ 41` 23.77``N 14˚ 0` 32.51``E

SVATÁ HORA - známé mariánské poutní místo Čech bylo postaveno na místě starší gotické kaple společně s jezuitskou rezidencí podle návrhu Carla Luraga. Nevelká svatyně byla po roce 1658 obklopena ambity s výjevy z historie posvátné svatohorské sošky Panny Marie a se čtyřmi nárožními kaplemi a zvonicí. Objekt má také bohatou štukatérskou a sochařskou výzdobu. Na náměstí před bazilikou s nevšedním stříbrným oltářem stojí raně barokní mariánský sloup z roku 1661. Zajímavostí je kryté schodiště, vedoucí z Příbrami a končící v ambitech, které bylo postaveno roku 1658 a později upravováno K. I. Dienzenhoferem v letech 1727-1728. Nad náměstím se nachází barokní Kalvárie od M. Hubera z roku 1692. Po zrušení jezuitského řádu spravovali poutní areál, nacházející se nad rozlehlými sady, redemptoristé, kteří se sem po nucené přestávce ve druhé polovině 20. století vrátili po roce 1989.

HORNICKÉ MUZEUM - založené v roce 1886 je největším hornickým muzeem v České republice. Nabízí ke zhlédnutí 60 stálých expozic situovaných v historických, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě na Březových Horách, a dále v pobočkách muzea - Památníku Vojna u Příbrami, Skanzenu Vysoký Chlumec, Muzeu Špýchar Prostřední Lhota a Muzeu zlata Nový Knín.  

Vysoká u Příbrami - obec proslavil hudební skladatel Antonín Dvořák, který si zdejší kraj zamiloval a vybudoval tu své letní sídlo. Přijel sem původně na pozvání svého švagra hraběte JUDr. Václava Kounice, jehož manželka Josefina byla herečkou a sestrou Dvořákovy manželky Anny. Kounicovi vlastnili novorenesanční zámeček z roku 1878, postavený podle návrhu Č. Gregora a obklopený krásným anglickým parkem. Dvořák zprvu bydlel ve zdejším dvorci a roku 1884 koupil od švagra bývalý ovčín, z něhož se stala vila Rusalka, jež je v majetku rodiny dodnes. Za zámkem v lese se nachází Rusalčino jezírko, lesní tůň, jež byla Dvořákovou inspirací při komponování jeho známé opery. Objekt zámečku vzal po druhé světové válce téměř zasvé, až pod tlakem veřejnosti zde byl vybudován Památník Antonína Dvořáka. V posledních letech byla instalována moderní, velmi pěkná expozice. U hlavní brány parku je domek, v němž pobýval básník J. V. Sládek. 49˚ 38` 3.13``N 13˚ 56` 55.55``E  

Březové Hory - původní osada byla založena pro horníky zdejších stříbrných dolů, v 19. století byla povýšena na královské horní město, v minulém století byly Březové Hory připojeny k Příbrami. Těžba stříbra a doprovodných barevných kovů skončila v 70. letech 20. století a v několika důlních objektech bylo vybudováno unikátní hornické muzeum s mineralogickou sbírkou, vodním kolem, důlním vláčkem, přístupnými štolami atd. Vedle náměstí s kostelem sv. Vojtěcha, budovou školy a sochou sv. Jana Nepomuckého se nachází objekty bývalé šachty Marie, kde došlo v roce 1892 k důlní katastrofě. V jedné z dochovaných hornických chalup je expozice věnovaná životu horníků a každoročně jsou tu u příležitosti Velikonoc a Vánoc pořádány akce národopisného charakteru. Na návrší u staré cesty do Příbrami se nachází hornický kostel sv. Prokopa. V obci je dodnes dodržována tradice hornické prokopské pouti i jiné hornické zvyky. 49˚ 40` 52.85``N 13˚ 59` 16.18``E

HORNICKÝ SKANZEN - situován je v areálu historické Ševčinské šachty, zaražené roku 1813 na místě středověkého dolu už ze 16. století. Taky v původních báňských budovách dolu Vojtěch, založeného roku 1779 a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Svými expozicemi, vybudovanými v originálních hornických provozních a správních objektech vám přibližuje bohatou montánní minulost příbramského regionu, spjatou hlavně s těžbou ve stříbrorudním revíru, později uranovém ložisku a celé podbrdské železářské oblasti.  

Žebrák - území bylo osídleno již od pravěku. Trvalé osídlení se datuje od 11. století. Od roku 1336 byl Žebrák královským majetkem. Ve městě si můžeme prohlédnout kostel sv. Vavřince z roku 1780 s hodnotným barokním oltářem, Městské vlastivědné muzeum s regionální expozicí historie města a okolí a hrad ze 13. století. HRAD pochází z poloviny 13. století. Jedná se o stavbu bergfritového typu. Jeho typickou dominantou je okrouhlá útočištná věž (bergfrit). V roce 1532 vyhořel a od té doby již nebyl obýván. V nedávné době byl hrad zpřístupněn veřejnosti. 49˚ 53` 13.10``N 13˚ 52` 49.92``E  

Točník – obec s hradem Žebrák a zájezdním hostincem s možností ubytování. Nedaleko vrch Točník se stejnojmenným hradem. HRAD byl založen králem Václavem IV. jako reprezentativní královské sídlo. Výstavba trvala asi do roku 1405. Ještě v 17. století byl hrad obyvatelný. Roku 1733 byla v sále královského paláce založena poutní kaple sv. Bartoloměje. Točník je dodnes nádhernou ukázkou architektury doby Karla IV. a patří mezi naše nejpůsobivější hradní zříceniny. 49˚ 53` 26.44``N 13˚ 53` 13.91``E  

Mníšek pod Brdy - královské městečko známé od 14. století. Stojí zde účelově využívaný barokní zámek ze 17. století, několik domů s barokními prvky a barokní kostel sv. Václava z 18. století s cennou výzdobou. V okolí se odedávna těžila železná ruda a v menší míře i zlato.

ZÁMEK - Klasicistní zámek se třemi nárožními věžemi leží v centru města, přitom je obklopen parkem s rozlehlým rybníkem. Zámek byl sídlem nižší šlechty, která tu setrvala až do období první republiky. A právě atmosféru této doby můžete na zámku zažít. Prohlídkové trasy vás provedou reprezentačními místnostmi se zámeckou kaplí nebo soukromými pokoji posledních majitelů z rodu Kastů. Vydejte se do Mníšku za zážitkem! 49˚ 52` 0.57``N 14˚ 15` 41.39``E  

Hořovice - město ležící v Hořovické brázdě se stalo střediskem západní části berounského okresu. Připomíná se již od 12. století. Ve městě můžeme navštívit barokní Nový zámek Hořovice, který představuje hodnotný barokní celek, kostely sv. Jiljí a Nejsvětější Trojice, nebo umělou zříceninu Griseldu z roku 1813. ZÁMEK - stavbu zahájil ve druhé polovině 17. století Bernard Ignác z Martinic. Po jeho smrti v roce 1685 pokračoval ve stavbě nový majitel panství Jan František z Vrbna. Za dnešní podobu zámku je odpovědný především hessenský kurfiřt Friedrich Vilhelm I. a hessenský dvorní architekt Gottlob Engelhart, kteří zámek v letech 1856-68 radikálně přestavěli ve stylu pozdního klasicismu. Přestože to nebyla poslední stavební úprava, celkový ráz zámku se již neměnil. Výsledkem je dvoupatrová budova na půdorysu do písmene H, z hlavního křídla vystupují na jižní i severní stranu rizality, obě nádvoří uzavírají brány osazené mytologickými a alegorickými sochami a vázami z doby kolem roku 1735 z dílny M. B. Brauna. Přilehlý park byl navržen okolo roku 1730, ovšem z původní podoby se zachovala jen hlavní alej. Ta nás dovede ke Sluneční bráně, taktéž se sochařskou výzdobou z dílny M. B. Brauna. Své jméno dostala podle velikého paprsčitého slunce nad mřížovými vraty. Před zámkem se nachází kašna, která původně stála na Koňském trhu (dnešním Václavském náměstí) v Praze, a také památník obětem obou světových válek se sochou Obětovaného od F. Bílka. Dva prohlídkové okruhy - I. zámecké interiéry a II. Hry a hračky malých aristokratů. Stálé expozice - Galerie umělecké litiny, Tajemné bytosti brdských lesů a Hudba bez hudebníků (hrací strojky). 49˚ 50` 11.81``N 13˚ 54` 10.67``E  

Karlštejn - 740 obyvatel. Obec vznikla v době stavby hradu. Nachází se zde kostel sv. Palmácia založený r. 1351, barokní fara z 18. století, kde nyní sídlí Muzeum betlémů. Před farou se nachází socha sv. Šebestiána z dílny M. B. Brauna.

národní přírodní rezervace - území náleží k barrandienu a je tvořeno horninami starších prvohor. Nacházejí se zde světově významné geologické profily. Prochází zde naučná stezka. HRAD - národní kulturní památka. Hrad byl vybudován v letech 1348 až 1357 Karlem IV. Na počátku husitských válek zde byly uloženy české korunovační klenoty. Velká rekonstrukce hradu v letech 1877 - 1899 znamenala sice značný zásah do autenticity areálu, řada interiérů však zůstala zachována. Hrad se stal vděčným a častým cílem našich i zahraničních turistů, kteří zde mohou obdivovat například kapli sv. Mikuláše, soukromou kapli Karla IV. vyzdobenou polodrahokamy, vzácnou kapli sv. Kříže či studniční věž, chránící studnu 96m hlubokou. Od začátku 18. století byl hrad častým námětem romantických spisovatelů a básníků. Z literárních děl Karlštejn nejvíce proslavila divadelní hra J. Vrchlického "Noc na Karlštejně". Hrad je od dubna do října otevřen denně mimo pondělí.

MUZEUM VOSKOVÝCH FIGURÍN 49˚ 56` 23.54``N 14˚ 11` 14.60``E  

Tetín - původní knížecí dvorec byl sídlem kněžny Ludmily, která zde byla roku 921 zavražděna. V obci se nachází muzeum, 3 kostely a z ostrohu nad Berounkou je pěkný výhled do údolí. 49˚ 56` 59.48``N 14˚ 6` 8.01``E  

Beroun - město vzniklo z trhové osady, jež se nacházela při brodu na Berounce, poblíž soutoku s Litavkou, na důležité zemské stezce spojující Prahu, Plzeň a Norimberk. První písemná zmínka pochází z roku 1265. Městské jádro bylo prohlášeno památkovou zónou. K nejzajímavějším památkám patří měšťanské domy na náměstí, brány, radnice, kostel. sv. Jakuba. Medvědárium a rozhledna na Městské hoře, Muzeum Českého krasu. Východisko do CHKO Český kras. 49˚ 57` 50.36``N 14˚ 4` 19.37``E  

Rožmitál pod Třemšínem - město rozložené v malebné kotlině a obklopené nádhernou přírodou brdských lesů vzniklo v podhradí gotického hradu rodu Buziců. Původní obyvatelstvo Starého Rožmitálu žilo poblíž gotického kostela Povýšení sv. Kříže ze 13. století, který dodnes zůstal kostelem farním. Jsou v něm kromě dochované kamenné křtitelnice ze 14. století varhany z roku 1750, na něž hrával i zdejší kantor Jakub Jan Ryba. Zde pravděpodobně roku 1796 zazněla poprvé jeho slavná Česká mše vánoční „Hej mistře“. Pro početnější, předem ohlášené skupiny je možná prohlídka kostela s ukázkou hry na historické varhany. Městu vévodí renesanční zámek, v minulosti majetek slavných Lvů z Rožmitála, který je však pro veřejnost uzavřen.  Významné osobnosti města si Rožmitálští každoročně připomínají na letní slavnosti Den s českou královnou. Na počest vzácné návštěvy se scházejí kejklíři a komedianti, kteří vždy baví velké i malé návštěvníky do pozdních večerních hodin.

PODBRDSKÉ MUZEUM 49˚ 36` 6.76``N 13˚ 51` 52.47``E  

Prostřední Lhota - v obci se nachází barokní špýchar z roku 1770, který býval součástí hospodářského dvora Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří statek koupili roku 1669. Obrovská čtyřpatrová budova v sobě ukrývá od roku 2004 expozici Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví. Seznamuje s podobou venkovského obydlí, hostince, dílny, ukazuje veškeré zařízení, stroje a předměty denní potřeby, zemědělské náčiní, ale i vozy, saně, kočáry. Část expozice je věnována fauně a floře Sedlčanska, archeologickému výzkumu v Hrazanech, výstavě starých motocyklů, šicích strojů. Expozice je velmi zajímavá a bývá doplněna o aktuální výstavy např. některých výtvarníků apod. V poslední době byl upraven i prostor před špýcharem, kam bylo umístěno další zemědělské nářadí. 49˚ 45` 19.81``N 14˚ 20` 27.49``E   

 

ZAJÍMAVOSTI

Rozhledna Studený Vrch - dosahující nadmořské výšky 660 metrů, je nejvyšším vrcholkem pohoří Hřebeny. Jeho název byl prý odvozen od studeného větru, který tu často vane. Vypíná se asi 3 kilometry na jihovýchod od města Hostomice; katastrálně přísluší ke vzdálenějšímu městu Dobříš. Na jeho vrcholku byla v roce 1940 postavena 17,5 metrů vysoká zděná sedmiboká měřická věž, která dříve sloužila především k zeměměřickým účelům. Těchto věží bylo u nás v minulosti postaveno celkem devět. Tato věž však byla jako jediná v poslední době po nezbytných opravách zpřístupněna turistům a začala se využívat jako rozhledna. 49˚ 48` 8.49``N 14˚ 5` 2.72``E

Vodní dílo Štěchovice bylo budováno v letech 1938 až 1947. Betonová přehrada s žulovým obkladem je 22,5 m vysoká a 120 m dlouhá. K vodnímu dílu patří i plavební komora, která překonává rozdíl mezi horní a spodní hladinou 19,10 m a je ojedinělá ve střední Evropě. 49˚ 50` 46.13``N 14˚ 25` 13.62``E

Vodní elektrárna Orlík - obec Orlík nad Vltavou leží v bezprostřední blízkosti Orlické přehrady. Dominantou obce je zámek Orlík (původně gotický hrad ze 13. století), kolem kterého se rozprostírá překrásný zámecký park založený roku 1820. Obec Orlík se skládá ze dvou částí: Starého Sedla, které je připomínáno jako farní obec s kostelem už koncem 13. století a z novější části, která se jmenuje Višňovka. Kostel Sv. Prokopa je ze 14. století, původně gotický, zbarokizovaný dvěma přestavbami v letech 1654 a 1753-54. 49˚ 36` 23.64``N 14˚ 10` 45.23``E

Vltava - v této oblasti se Vltava stala nejstarší oblastí trempingu v Čechách, i když původní osady s názvy z Divokého západu u Svatojánských proudů musely ustoupit vodní nádrži Štěchovice. Ještě před ní patří do oblasti část vodní nádrže Slapy u Ždáně, taky Rabyně a Nové Rabyně, kde se rozkládají centra vodních sportů, rekreace a rybaření. Za Štěchovicemi se poblíž kempu nachází ostrov svatého Kiliána s ruinami kláštera a Davle se slavným mostem, který hrál i v hollywoodských filmech i vodní nádrž Vrané. 49˚ 47` 38.83``N 14˚ 25` 5.46``E

Skalka (553m) - zalesněný vrchol hlavního pásma Hřebenů. Stojí zde bývalý poutní kostelík sv. Máří Magdaleny ze 17. století, křížová cesta a poustevna. Přístup z Mníšku pod Brdy. 49˚ 52` 47.11``N 14˚ 15` 5.87``E

Vyhlídka Máj - určitě nejkrásnější vyhlídka v širém okolí. Výhled na zákruty Štěchovické přehrady. Nachází se nedaleko obce Teletín. Přístup po turistické stezce ze Štěchovic nebo Slap.

Plešivec - 654 m vysoký vrch je už po mnoho desetiletí oblíbeným výletním cílem. Na vrcholu kdysi bývalo rozsáhlé hradiště asi z pozdní doby bronzové (kolem roku 1000 př. n. l.), o čemž svědčí mnoho zdejších archeologických nálezů. Pozůstatky valů mnoha pověstmi opředeného sídla našich dávných předků jsou v terénu dosud patrné. K hradišti vede cesta přes Plešivecké sedlo a vstoupíme do něj místem zvaným Stará Vrata. Na nejvyšším místě u skaliska U Pyramidy je v takzvané Zahradě mýtická bylinková zahrada Fabiána, pána Brd. Ze skalnatého výběžku nad bývalým lomem Velká skála, nazývaného Čertova kazatelna je nádherný výhled do dalekého kraje. Asi 2 km odtud v lese najdeme Smaragdové jezírko, jehož hladina je za příznivého počasí opravdu smaragdově zelená. 49˚ 48` 41.88``N 13˚ 59` 19.31``E

Koněpruské jeskyně - největší jeskynní systém v ČR. V rozsáhlém systému třípatrových jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 200 000 lety, ale také kostí patřících druhu Homo sapiens. Zvláštností tohoto jeskynního systému jsou takzvané koněpruské chalcedonové růžice. V letech 1460 - 1470 zde byla v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti, prohlídka s průvodcem trvá 60 minut. 49˚ 54` 53.55``N 14˚ 4` 1.28``E

Velká Amerika - proslulý lom nedaleko obce Mořina. Točil se zde legendární film Limonádový Joe. Okolo lomu vede turistická stezka s mnoha výhledy. Přístup na dno lomu zakázán. 49˚ 57` 32.70``N 14˚ 11` 46.05``E

CHKO Česká kras - od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá pestrá, mnohotvárná až divoká krajina, s bohatými lesy a mnoha skalními výchozy. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvyklou bohatostí bylinného patra. Kromě krajinářských a estetických hodnot má toto území i značný přírodovědný význam a právě přírodovědci jej začali nazývat Českým krasem. V roce 1972 byla na téměř celém území vyhlášena chráněná krajinná oblast. Na geologické stavbě Českého krasu se z prvohorních útvarů podílí především silur a devon, které jsou zastoupeny hlavně mořskými usazeninami břidlic, vápenců a vápnitých břidlic se světově významnými nálezy zkamenělin. (Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) 49˚ 56` 13.46``N 14˚ 8` 8.47``E

Drbákov – Albertovy skály - jižní část této přírodní rezervace byla založena v roce 1933 pod názvem Drbákovské tisy. V roce 1977 byla rozšířena o sousední území Albertových (původně Bílých) skal a dnes zaujímá plochu větší než 64 ha a nabízí vyhlídku na Slapskou přehradní nádrž. Typickým lesním porostem v rezervaci jsou listnaté dřeviny (dub, habr, lípa, javor, jeřáb). Mezi celkem běžnými keři (líska, svída, hloh, skalník) se často vyskytují jinak poměrně vzácné jalovce. Porosty zabraňují sesuvu půd ze strmých svahů. Z původních jehličnanů převažuje borovice, která se uchycovala ve spárách skal, a proto byla často pokřiveného vzrůstu. Hojně se zde vyskytuje také tis červený. Rezervace poskytuje dobré životní podmínky pro život mnoha živočichů – od ptáků (mezi nimi se objevuje i výr velký a orlovec říční) až po ohrožené druhy měkkýšů, pavouků nebo hmyzu. Z chráněných druhů rostlin tu najdeme například koniklec luční, prvosenku jarní, lilii zlatohlávka atd. Fyzicky náročná naučná stezka dlouhá 7,35 km vede překrásnými přírodními útvary původních Bílých skal s vyhlídkou do vltavského údolí a její prohlídkou lze strávit téměř celý den. 49˚ 44` 11.67``N 14˚ 22` 5.01``E

Solvayovy lomy-skanzen - budovy skanzenu se zbytky technologických zařízení se nalézají ve zrušeném vápencovém lomu Paraple nedaleko cesty ze Sv. Jana pod Skalou na Karlštejn. Podle názorných tabulí můžete procházet po vyznačených stezkách a získat představu o zpracování vápence. Je tu i trvalá expozice Historie těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Největší zajímavostí je rekonstruovaná polní lomová dráha s rozchodem 600 mm s ukázkou dopravy suroviny ve výklopných vozících, tažených dieselovou lokomotivou. 49˚ 58` 24.69``N 14˚ 8` 9.19``E  

Turistické informace převzaty z portálu www.vyletnik.cz